Jak být dokonalý? Jde to vůbec? Asi ne ale můžeme být lepší!

Jak být lepším majitelem koní?

Tuhle otázku slýchávám často a mnohdy si říkám, jde to, ano jde, ale musíme něco změnit.
Změna vždycky znamená, nové věci, nový pohled na svět. Můžou to být situace, které nám mnohdy dávají možnost se rozhodnout. Udělám to tak jako vždy, nebo se zamyslím a udělám něco jinak, jiný pohled na situaci?
Jsou to situace, při kterých nám většinou hlava říká jednej pohotově, pracuješ s velkým zvířetem.
Tenhle reflex jsem měla zažitý už od mala, dávej na sebe pozor! On tě může kopnout. Buď opatrná vždyť je X krát větší jak ty.
Po pravdě já jsem vždy byla holka, co vážila 50 kg i s oblečením a jezdila jsem koně o dost těžší, ale díky mé lehkosti mi spolupráce s tak velkým zvířetem šla moc dobře.

Proč to tak bylo?

Nebo vlastně pořád je, teď mám 55 kg a pořád to tak mám.
Protože čím lehčeji tím jednoduší prostor dáváš na odpověď.

Je to jako u lidí: Když na vás někdo křičí a chce od vás jasnou odpověď asi bude váhat, než odpovíte, protože cítíte nátlak.

Kdyby se s vámi hnedka od začátku chtěl někdo domluvit v klidu, debata se bude ubírat úplně jiným směrem.

Proto bych se chtěla zeptat?

Chceme mít vztahy, které jsou láskyplné a krásné, kde si užíváme vzájemné pokory a učíme se společně, nebo chceme dělat věci na sílu?

Pokud se rozhodnete dělat věci s láskou a uděláte si dostatek času.

Čas sklízí ovoce. Tahle cesta je jasná a srozumitelná pro koně a doufám, že i pro vás.

Buďte dobří a všecko dobré bude.

Při výcviku koní je ok dělat chyby, které si přiznáme, že byli naše, je normální se učit nové věci ale práce s koňmi je jako práce s autistickým dítětem, jelikož koně jsou na spektru.
Pracujme tedy vždy v klidu a s dostatkem času. Čas je náš klíč k úspěchu.

Pokud chceme mít dobré koně musíme mít dobré načasování.

Jednou jsem pracovala s koníkem jménem Taveta, ona byla vždy svá ale strašně nadaná. V jejím mládí chodila po zadních, když měla jít do práce, ale situace, ve které byla ji nedala na výběr. Ona ale věděla, že není připravená, a proto dělala všechno, proto aby to oddálila. Dostala se postupem času do škatulky neposlušná až nebezpečná.

Škatulkování je jedna z dalších věcí, které nejsou vhodné při výcviku koní. Dává to lidem obavy a ty obavy jsou první spouštěč strachu ze situací, které nastanou.
Je dobré se zaměřovat na klady a pozitiva, které vytváříme a dávat jim větší váhu než negativům.

Kolikrát slýchávám,

– já ti ho vyvedu on je jinak moc tahá a je nebezpečný.

– pozor u toho výběhu tam vždycky uskočí.

– pozor před výběhem tam on strašně tahá.

Jsou to situace, kterým se může lehce předejít tím, že se budeme soustředit na sebe a naše pobídky, gesta a tím určíme kdo vede. Bude naše manipulace, komunikace jednoduší. Někdy se to musí dělat víckrát ale pořád dobře, než se situace změní.

Je to jako když se učíme nový jazyk, také děláme hodně chyb. Pokud nás bude někdo opravovat a ukazovat nám tu správnou cestu. My to zvládneme.
Tohle je stejná u koní.
Přeji hodně klidu, času a lásky při práci s tak nádhernými zvířaty.

S láskou
Evka